Silnička 16,5km

cca 0,5kmR – Závod: Hornoslavkovský hrdina 16,7km@1:09:40 + 3min pen. (155, mx.164)    – 4:10min/km   – 6x100m (17,1-16,5-16,1-14,8-16,4-14,8) – 1kmV(120)
VÝSLEDKY    TRASA

Silnička 16,5km

Táák…a jde se kopcovat. Ráno vstávám, Pavel posílá smsku, že nejede, páč je nachcípanej…takže po snídani hop na kolo a hurá do Slavkova, kde hop do busu a zpět do Sokolova, abych si zase doběhl do Slavkova. No skvěle vymyšlenej závod, ne? :)

Ale což… Počasí hnusný, takže moc příjemně se nešlapalo – o to líp se poběží. Start po minutových intervalech, kdy jsem byl “náhodně” vylosován až na konec.. Všichni mi tedy utekli už na startu (-1min Slávek, -2 Marcel, -3 Michal Landiga, -4 Milan Kožák…..-17 první vybíhající) a já chtěl samozřejmě všechny předběhnout.. :) Takže ze začátku jsem do toho celkem bušil, Slávka jsem předbíhal na 2.km, stejně tak Michala, kterej se tam ale vyřítil z lesa, kde vážně být neměl – kdo ví, co hledal.. :) . Marcel podlehl kousek za 4. a z “červený” skupiny zbýval už jen Milan.
Docela zvědavej jsem byl, za kolik bude 6,8km testovací úsek …a rekord jen o 5s teda nic moc.. :(  

Pak už “jen” 3km došlapání na Krudum…a dobrý. Čas 42:34, vloni Míra i Karel o mínu víc. Nahoře zastávka, pohodová občerstvovačka…a seběh dolů, na granát. Tam už jsem měl Milana těsně před sebou – zrovna doházel, když já se chystal. Čapl jsem tedy první granát, mrsknul…a byl tam. Super! Ještě jeden tam dát..a je to v kapse, říkal jsem si. Druhej – bohužel – úpe mimo a navíc krátkej, třetí letěl tak nějak podobně, takže jsem ho ani nedokoukal, se slovy “ty vole” se otočil…a pomalu se odebíral z granátoviště, když tu na mě Olda řval, že je tam..a to samý rozhodčí. Nevím tedy kam dolítnul a jak se tam dostal, praporek nahoře jsem ale viděl, takže poslední 4km už s úsměvem a na pohodu. Milana jsem doběhnul, chvilku jsme pokecali, v předposledním prďáku jsem trochu cuknul a pak už hurá do cíle.

Slávek přiběhl chvilku po mně…se všemi granáty v terči (to vlastně skoro všichni), takže vítězství jentaktak (25s). Ještě, že jsem se s Milanem nezakecal víc, to by naštvalo.. :) .

I když – naštvanej jsem byl i tak. V cíli pro všechny připraveny banány, tatranky a müsli…já  čapl do ruky papriku, smutně koukal a chroustal. Ode dneška zas jedu tu zabijáckou sacharidovou sukompenzační dietu, takže to bude utrpení… (první hlaďák úspěšně za sebou – cesta dom z kopce pohodička, ale jak se v Lokti silnice trochu narovnala, nohy ne a ne šlapat…a fakt jsem měl co dělat, bych se domů dostal. Country..).

Zanechej komentář