1,5kmR  –  Závod: Horský výběh Merklín – Plešatec 10,4km@52:21 (159, mx.175  – 5:02/km)  –  běh 10,2km@46:59 (139, mx.158  – 4:36/km)

Že budu mít problém vynést těch mých 78kg (pořídil jsem novou váhu, páč ta stará už před delší dobou odešla do křemíkovýho nebe…a nestačil jsem se divit tomu, co na mě vybalila..) do 6,5km dlouhýho krpálu, to jsem dobře věděl už před závodem – do kopce to zkrátka nejde…  Že se mi ale nakonec bude závod ták moc líbit, až si ho o 4km prodloužim a cestou na Plešivec se podívám i do Abertam, to jsem před startem netušil..

Zkrátka – první tři kiláky děs, až tak, že na 2,5km jsem na nějakých 100m přešel do chůze, páč to ty nohy nebyly schopny vyběhnout. Předběhlo mě…no hódně borců, až když se ten krpál malinko narovnal, zkusil jsem zas trochu popoběhnout a pár jich předběhl zpátky. Po třetím kilometru se z terénu naběhlo na širokou, kamenitou cestu, kde jsem se dostal trochu do tempa..a i když jsme stále stoupali, konečně se mi zdálo, že běžim..
To byl stav zhruba takovej, že vpředu šlapali Aleš Ritter a Kuba Coufal, kteří si to měli rozdat o vítězství, za nimi Radek Sedněv, pak Ivča  s Tomášem Peroutkou. Ti všichni mi během těch tří kiláků utekli natolik, že jsem je před sebou ani neviděl. Za mnou se pak pohyboval Milan Kožák a Kamil Kovář. Dál už jsem nedohlídl..
A tak jsem šlapal…celkem to šlo, takže bylo i reálný, že bych někoho doběhl.  Po chvíli před sebou konečně uviděl v oranžovým triku Sedněva. To bylo zrovna v momentu, kdy se mi zdálo, že ta trať není až tak hrozná – čekal jsem maso a ono to po tý cestě bylo vcelku běžecký.. Po pětce se trať narovnala úplně a na šestym kiláku už jsme byli bok po boku. To už jsem se psychicky připravoval na finiš – každou chvíli jsem čekal odbočku do terénu a prudkej výšlap k cíli. Jenomže – on 6,5km a nic. 7.km…a prudkej seběh, kde jsem to napálil..abych po chvilce zjistil, že jsme totálně v pytli. Doběhli jsme na silnici, kde vlevo nějaký baráky, vpravo krpál. Totálně ztracenej jsem tedy doklusl k těm barákům, abych zjistil, že oni to Abertamy a že na Plešivec to po silnici ještě 3km..právě do toho krpálu. Tož paráda… :( . Po chvilce se na silnici zjevil i Milan Kožák, a tak jsme už v klídku klusali ve třech. S Milanem jsme to brali v pohodě a s úsměvem – stane se, naopak Sedněv nadával a rozičiloval se téměř celej zbytek  cesty (vlastně dokaď mu nedošly síly..). Jako by to bylo mistrovství světa, či co… :-P

Do cíle jsme se tedy vysápali, nakonec ani ne poslední, což je dobrý.. Jak jsem posléze zjistil, nebyli jsme jediní kufrující – favoriti Aleš s Jakubem si trasu taky o nějakej ten kilák prodloužili a Kamil ještě s jedním borcem podle výsledků do cíle netrefili vůbec.. A tak nakonec slavně vyhrála Ivča, která si trasu naběhla už vloni při nultém ročníku.. :)

10min po doběhu jsem dal s Ivanou ještě 10km trénink ve zdejších kopcích…a měl toho dneska vážně plný zuby. Či spíš nohy.. :)

Čtyři komentáře “Sobota 26.5.2012”
  1. Tomáš P. napsal:

    Ještě, že kucí zabloudili, jsem snad poprvý v životě něco vyhrál :) Teda aspoň kategorii. Kdes přišel, prosim tě, k tý fotce? Nebylo by jich někde víc? Díky.

  2. Kuba Coufal napsal:

    Ono to totiž bylo tak, že jsme se všichni vepředu domluvili, že jednou necháme vyhrát i ostatní :)) Jen Ivana do toho s náma jít nemohla, přeci jen už znala trať a vypadalo by to moc prokouknutelně :-D

  3. Kuba Coufal napsal:

    …zajímaví smajlíci :)

  4.  
Zanechej komentář