2kmR – Závod: BMW Frankfurt Marathon 42,2km@2:28:28 (157, mx.162)  – 3:31/km  VÝSLEDKY
(Real time 2:28:19)

Vloni, naprosto zničenej, jsem si po doběhu slíbil, že se sem jednou vrátim.   Netrvalo to dlouho a přesně po roce na stejnym místě (jen asi o 200m blíž startovní lajně – vloni jsem start lehce podcenil a do koridoru zalezl 15min předem, dnes jsem tam stepoval dlouhou půlhodinu, což bylo tak akorát…čůrání do flašky jsem naštěstí natrénoval už doma, takže ani s předstartovnim WC nebyl problém) vzhůru vstříc stejným 42,2km..

Ještě  před vstupem do koridoru lehký rozběhání – zkusil jsem 3 x cca 300m po 3:30/km a vypadalo to celkem dobře. Jediný, co mě trápilo, byla hřejivka, kterou jsem ráno naplácal na hnáty (čekal jsem trochu větší kosu a né sluníčko, který se už před startem začínalo ukazovat) a taky ranní sraní, ze kterýho i přes to, že jsem na něj díky změně času měl o hodinu víc, nebylo nic. Ta předstartovní nervozita je fakt svinstvo…

V 10:00 tedy výstřel, na startovní čáře jsem byl za 9s….a šlo se na to.

Začátek…pohoda. Držel jsem se v 5 ti členný grupě, kde bylo tempo stále kolem 3:30/km. Když se na 12.km ze skupinky odpoutal jeden borec, rozhodl jsem se to zkusit s nim.. Přeci jen jsem tu první půlku plánoval lehce pod 1:13:30, tepovka byla OK, nohy taky celkem šlapaly, tak proč ne.. Jeho tempo bylo ale svižný až moc. Kiláky jsme tam sázeli po 3:26, na půlmaratonu (1:13:07) jsem si raději vystoupil. Náskok byl dost slušnej a bál jsem se, abych na konci úplně nevyhnil. (Z výsledků jsem zjistil, že borec šel druhou půlku ještě rychleji a doběhl za 2:25:21) .

Druhou půlku jsem tak šel sám, což nijak nevadilo – počasí bylo super, vítr žádnej a až do 32.km jsem to měl v malíku – úsměvy pro diváky, úšklebky do foťáků… Poslední desítka už ale byla dost tuhá – nohy začínaly odcházet a naopak přicházely ty známý křeče v břiše…nic moc :( .

Na 35.km jsem byl fakt hotovej, břicho bolelo a v hlavě složitá vysokoškolská matematika: “Když nepůjdu nad 3:50/km, pod 2:30 to bude. OK…ale chtěl jsem to zkusit stlačit pod 2:28, to bych musel…hm, nevim…tvl, už fakt nemůžu..”, když v tom mě doběhl maratónec z Norska. 2km jsem za nim dokázal uviset a říkal si, že to možná ještě půjde, pak jsme si ale oba na občerstvovačce vyhlídli stejnej kelímek s Colou, samozřejmě až ten na konci stolečku…a borec po něm samozřejmě sáhl dřív. Takže jak trubka jsem musel zastavit, kousek se vrátit a čapnout kelímek jinej.. Z Coly pak nebylo téměř nic, páč jsem ji skoro celou vybryndal na sebe, z krásně bílýho tílka se stal lepící humáč…no nádhera. :-P Nor mi mezitim utekl a dotáhnout ho se mi už nepodařilo. Naopak jsem chcípal a ztrácel čím dál víc – poslední pětka byla fakt výživná…

Do cíle jsem se nakonec nějak dopotácel…a čas 2:28:28 se alespoň bude pěkně pamatovat. Minimálně příští 3 roky, kdy o maratonu nechci ani slyšet (i když vim, že nějaká rezerva tam stále je..   :-? ). Konečně to ze mně spadlo (stejně, jako obsah střev, kterej jsem vyhodil na stejnym hajzlíku, jako vloni :) ) a snad poprvý v životě po doběhu neplánuju další maratonskej start… :-D

 

 

Odpovědi k “Neděle 26.10.2014”
  1. Lehy napsal:

    To je výkon!! Velká gratulace, borče!

  2. Honza H napsal:

    Super! Gratulace! Konečně vodič dovodil i sebe do cíle v luxusním čase :)

  3. Gumofka napsal:

    Hódně dobrý, smekám klobouk a gratuluju!

  4. henry napsal:

    Blahopřeji, blahopřeji, blahopřeji!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Všechny ty trable, bolístky, pocity beznaděje a zmaru Tě zocelily. Ty jsi to všechno překonal, přetrpěl a dnes přišla sladká odměna!! Jsi Borec nejvyšších kvalit!!!

  5. Petr Minařík napsal:

    Konečně hranice padla. Gratuluju!!!

  6. Kuba Schoř napsal:

    Ty vole jsi hodně velkej borec. Máš u mě rezervovaný hlas pro vytrvalce roku. Klobouk dolu a velká gratulace. Kuba Schoř

  7. Honza B. napsal:

    Gratuluju!!!

  8. JaRy napsal:

    Kurva, hoši, to je frajer ten Honza. Von to konečně dal pod 2:30!!! A musel na to čekat nekonečné 4 roky!!!
    Smekám v hlubokém předklonu! To si se ale musel zmačknout, aby to vyšlo! Gratulace, gratulace a zase jen gratulace!!!

  9. Hustey napsal:

    Díky všem… Jó, 4 roky (z toho 2 od zranění ke zranění…z bolesti do jiný bolesti) to byly fakt nekonečný… Vloni v lednu jsem na starý kolena konečně přišel, jak na to…a vlastně to nebylo ani nijak těžký… Jsem vždycky říkal, že:
    “If something is there for me, it´s going to wait for me.” :-D

  10. Vera napsal:

    Po dlouhy dobe zabrouzdam na Honzovy stranky, a co vidim – cas 2h28 na maratonu! To se mi pomalu ani nechce verit… Honzo, obrovska gratulace!!! Tohle dokaze opravdu jenom malokdo.

  11.  
Zanechej komentář